Itálie, Kulinářské, Kultura

Toskánská kuchyně

. Tato tradice se zachovala dodnes. Vyznačuje se používáním místních surovin a také jejich pěstováním a zpracováním podle tradičních postupů – podle mnohých spočívá tajemství intenzivní a lahodné chuti mnoha toskánských pokrmů také v této lokalitě a tradici.

Historický vliv je patrný zejména v jednom jevu: zatímco chléb ve všech ostatních italských regionech obsahuje sůl, typický toskánský chléb je bez soli. Důvodem je skutečnost, že ve 12. století byla sůl v Toskánsku příliš drahá kvůli zvýšení solné daně, a proto se od ní při pečení chleba upustilo. A kupodivu se to dodnes nezměnilo. Jinak je toskánská kuchyně charakteristická svou rozmanitostí: Ryby a maso (kuřecí, hovězí, zvěřina), uzeniny, šunka, sýry, zelenina, ovoce, těstoviny ve všech variantách a spousta za studena lisovaného olivového oleje a regionálních bylinek. A rádi k němu pijí jedno z mnoha vynikajících toskánských vín.

Ribollita a panzanella – mimořádně chutné využití zbytků jídla

V Toskánsku jsou oblíbené mimo jiné husté gulášové polévky. Jedním z příkladů je ribollita, zeleninový guláš, který se původně připravoval ze zbytků zeleniny a starého chleba a poté se znovu uvařil (což znamená i jeho název). Existuje na něj mnoho různých receptů, hlavními ingrediencemi jsou obvykle bílé fazole, černé zelí a cibule. Jak už to u dušených pokrmů bývá, ribolitta chutná ještě lépe ohřátá.

Z Toskánska pochází také chlebový salát panzanella, který má svůj původ ve středověku. Obvykle se používá starý chléb, tradičně tmavý toskánský farmářský chléb nebo ciabatta. Při původní přípravě se zatuchlý chléb nejprve namočí, pak se vymačká, rozdrtí a smíchá s ostatními přísadami. Pokud však máte rádi křupavější, můžete zbytky chleba předem opéct. Jinak panzanella obsahuje čerstvá rajčata, okurky, cibuli, případně další nakrájenou zeleninu, bylinky (zejména bazalku) a zálivku na bázi olivového oleje.

Z Toskánska pochází také chlebový salát panzanella, který má svůj původ ve středověku. Obvykle se používá starý chléb, tradičně tmavý toskánský farmářský chléb nebo ciabatta. Při původní přípravě se zatuchlý chléb nejprve namočí, pak se vymačká, rozdrtí a smíchá s ostatními přísadami. Pokud však máte rádi křupavější, můžete zbytky chleba předem opéct. Jinak panzanella obsahuje čerstvá rajčata, okurky, cibuli, případně další nakrájenou zeleninu, bylinky (zejména bazalku) a zálivku na bázi olivového oleje.

Chutná odrůda masa

V toskánské kuchyni hraje významnou roli také maso ze všech druhů zvířat v mnoha různých úpravách. Kromě kuřecího masa (např. pollo alla cacciatore, tj. na lovecký způsob) nebo hovězího masa (např. slavná bistecca alla fiorentina) se na stole tradičně objevuje také spousta zvěřiny (divočák, srnec, bažant, králík atd.). Toskánsko je také známé svými vynikajícími uzeninami, například tradiční slaninou Colonnata nebo fenyklovým salámem Finocchiona.

Pecorino Toscano – pikantní ovčí sýr s tradicí

Stejně jako v celé Itálii, i v Toskánsku najdete velké množství chutných sýrů. Za zmínku stojí zejména Pecorino Toscano. Tento sýr z ovčího mléka s tisíciletou tradicí se vyrábí ze syrového mléka, které mu dodává nefalšovanou a intenzivní bylinnou chuť.

Pečivo a víno – aromatické speciality pro duši

Toskánská kuchyně má co nabídnout i v oblasti sladkostí. Převládá „suché“ pečivo, jako jsou cantuccini (dvakrát pečené mandlové sušenky), které se často podávají ke kávě po jídle. Pravděpodobně nejznámějším toskánským pečivem je placaté castagnaccio, kořeněný kaštanový koláč, který se pekl již v renesanci.

Dobře se hodí k dezertnímu vínu Vin Santo z Toskánska. V Toskánsku není o dobrá vína nouze. Kromě známých vín, jako je Chianti, Brunello di Montalcino nebo Bolgheri, existuje mnoho méně známých vín, například červená vína z Carmignana, bílá a růžová vína z toskánských ostrovů (Elba, Capraia, Giglio) nebo vína z Cortony a z údolí Val di Cornia, která stojí za ochutnání.