Kultura, Vnitrozemí, Země a lidé

Etruskové – starověký národ záhadného původu

Etruskové jsou starověký národ, který se usadil v severní části střední Itálie v oblasti dnešních regionů Toskánsko, Umbrie a Latium mezi lety 1000 a 100 př. n. l. V této zeměpisné oblasti a z tohoto období lze nalézt přinejmenším stopy etruské kultury. Etruskové jsou považováni za národ, který vytvořil první vyspělou civilizaci v Itálii. Postupem času byli asimilováni Římany. Otázka původu Etrusků je velmi vzrušující a je sporná již od starověku. Vědci se přou o to, zda se přistěhovali z Malé Asie, či nikoli. Jedním z důvodů je skutečnost, že etruský jazyk, který byl předáván především epigraficky (tj. prostřednictvím nápisů na dřevě, kameni, skle, mramoru a dalších materiálech), nelze jednoznačně jazykově klasifikovat. Existují náznaky, že etruština je příbuzná s předřeckou lemnijštinou (jazykem, kterým se mluvilo na egejském ostrově Lemnos), což podporuje tezi o etruské imigraci z egejsko-malé Asie. Nedávný genetický výzkum také naznačuje původ ze starověké Lýdie. Je také možné, že došlo k promísení přistěhovalců z této oblasti s již usazenými národy, což naznačují i genetické analýzy.¨

Podceňovaná vyspělá civilizace s dalekosáhlým vlivem

Etruská kultura je stejně fascinující jako podceňovaná a pro většinu lidí neznámá. Jazykovědci například předpokládají, že Etruskové „naučili“ Římany číst a psát. Četná etruská slova se dostala do latiny, a tím nepřímo třeba i do moderní němčiny. Můžeme předpokládat jasnou kulturní převahu Etrusků nad Římany, alespoň zpočátku. V každém případě byly elity vznikajícího Říma ještě dlouho Etruskové. V raném římském období dokonce poskytli několik králů, včetně posledního římského krále Tarquinia Superba, který byl vyhnán v roce 510 př. n. l. Neexistoval žádný centrální etruský stát, ale volná konfederace dvanácti měst, která měla spíše politický než náboženský charakter. Kulturní doklady, jako jsou nástěnné malby, bronzové figurky, vázy, sochy atd., ukazují na silnou religiozitu Etrusků, kteří se zároveň zdají být velmi zábavní (svědčí o tom časté scény hostin) a kosmopolitní (mořeplavci). Je také pozoruhodné, že ženy – na rozdíl od mnoha jiných starověkých kultur – nezůstávaly jen v soukromí, ale účastnily se veřejného života, takže zde zřejmě existovala určitá rovnoprávnost.

Etruské stopy v Toskánsku – Volterra & Co.

Kdo se chce vydat po stopách Etrusků, najde jich v Toskánsku dostatek. Vždyť název regionu pochází z latinského „Tusci“, tedy Toskánci, jak Římané nazývali Etrusky. Šest měst z Ligy dvanácti se nachází v samotném Toskánsku: Chiusi, Vetolunia, Volterra, Cortona, Arezzo a Fiesole. A každý z nich stojí za návštěvu. Například Volterra, etruské Velathri, má spoustu památek z etruských dob: Náboženské centrum, etruská akropole, se nacházelo na nejvyšším místě města. Na tomto místě můžete obdivovat základy několika chrámů ze 3. až 2. století př. n. l. a také stopy po nejstarších městských hradbách. Ve Volterře se také nachází nejstarší dochovaná etruská městská brána v Itálii, monumentální Porta all’Arco ze 4. století př. n. l. Pokud se chcete přiblížit etruské kultuře a pochopit ji, stojí za to navštívit etruské hrobky. Ve Volterře doporučujeme navštívit největší etruské pohřebiště, nekropoli Portone na severu města. Četné nálezy z etruských dob jsou samozřejmě vystaveny v muzeích. Jedním z nejvýznamnějších etruských muzeí v Itálii je muzeum Guarnacci ve Volterře, které představuje průřez vysokou etruskou kulturou v severní Etrurii. Highlight: cca 600 mistrovských etruských reliéfních uren s ležící postavou zesnulého na víku urny.